5. Hlavní nebezpečí, odhad rizika a řízení rizik pomocí technických revizí (inspekcí)
1. Hlavní nebezpečí, odhad rizika a řízení rizik v tabulkovém procesoru
Provozovatel zařízení má pod kontrolou určité druhy nebezpečí, neboť „určuje“ provozní zatížení (samozřejmě předpokládáme v rámci všech norem a předpisů), kdežto projektant technického zařízení může toto provozní zatížení jen předpokládat a na jeho základě provést výpočet životnosti.
Proto zde představujeme vnější pohled na tabulku, která je aplikací tabulkového procesoru (např. Excel). Vstupní údaje je nutno vyplnit v modrých buňkách. A automaticky s nějakou vnitřní logikou se vyplní buňky zelené. Vnitřní logiku tabulky si představíme v dalším. Jednotlivé sloupce představují jednotlivé prvky tlakové sestavy.
Tab. Tabulka analýzy rizik ztráty integrity v provozu TZ
Uvedenou excelovskou aplikaci je možné si stáhnout zde.
Jako vymezení nebezpečí slouží celá předešlá kapitola, kde jsou jednotlivá nebezpečí vyjmenována. V tabulce nejsou uvedena všechna, jen ta nejdůležitější. Je samozřejmě vždy možno tabulku o dodatečná nebezpečí rozšířit. Dále je nebezpečí již částečně kvantifikováno určením kategorie podle PED, kde kategorie závisí na tlaku tekutiny, teplotě tekutiny, objemu tekutiny či průměru trubky, stavu a skupině tekutiny. Je nutné dále rozlišovat, zda je tekutina plyn či kapalina, a to z toho důvodu, že při použití plynu hrozí při ztrátě integrity výbuch způsobený nahromaděnou energií a u kapaliny nikoli.
Dále je nutné rozlišovat, zda jde o tekutinu hořlavou, výbušnou či bezpečnou anebo jinak nebezpečnou. Jestliže je přítomna hořlavá či výbušná tekutina a jestliže je přítomen nějaký iniciátor výbuchu (např. mechanická či elektrická jiskra, potřebná teplota apod.), nastane výbuch, který je v tabulce označen jako výbuch chemický. Jestliže jde o jinak nebezpečnou kapalinu a nastane porušení integrity, dojde pouze k úniku kapaliny a k možnému poškození životního prostředí. Jestliže jde o jinak nebezpečný plyn a nastane porušení integrity, dojde pouze k tlakovému výbuchu, který látku rozmetá do okolí a dojde k ohrožení lidských životů či zdraví. Jiné nebezpečné tekutiny jsou definovány podle PED.
Rozeznáváme zde tedy tato ohrožení: výbuch tlakový, výbuch chemický a únik tekutiny. Tato ohrožení již byla podrobněji uvedena.
2. Odhad velikosti rizika
Velikost rizika je úměrná kategorii podle PED. Ale to nestačí: Velikost rizika závisí také na důležitosti zařízení pro celou výrobu či pro celou tlakovou sestavu. Čili určuje, kam až se mohou rozšířit následky jednoho nebezpečí v jednom zařízení. Každé ze tříd je potom přiřazen určitý počet bodů.
Dále velikost rizika závisí na protirizikové infrastruktuře. Zde jsme z této složité oblasti použili dvě: Jak rychle se mohou dostavit složky integrovaného záchranného systému a zda zde existuje vhodná havarijní kanalizace.
Odpovědi na uvedené otázky v této kapitole jsou obodovány. Počet bodů určuje velikost rizika.
3. Způsoby řízení rizika
3.1. Organizační opatření
Tj. souhrn organizačních opatření vedoucích ke snížení rizika, popsaných v příslušném organizačním dokumentu např. v provozním řádu. Souhrn organizačních opatření může být odstupňován podle druhu a velikosti rizika.
Mezi organizační opatření patří i způsob zajištění inspekcí (technických revizí) tlakových zařízení v předepsaném rozsahu a v předepsaných intervalech.
3.2. Technicko-inspekční opatření
Technicko-inspekční opatření je provádění inspekcí (technických revizí) tlakových zařízení v předepsaném rozsahu a v předepsaných intervalech podle zařazení do skupin TN podle velikosti rizika.
Každému tlakovému zařízení přiřazen stupeň kontrolního postupu pro druh nebezpečí, které může nastat. Každý kontrolní postup je písemně zpracován, včetně použití adekvátních NDT.
Dále tabulka určuje druh intervalu inspekce, a to jako konstantní a progresivní. Podle druhu nebezpečí se pak určuje druh intervalu. Konstantní interval inspekce se provádí např. u těchto nebezpečí: porucha hlídání tlaku, porucha hlídání teploty, netěsnost příruby, vibrace potrubí, rázy a pulzace. Mohou být použity intervaly inspekcí ze současných norem a předpisů.
Progresivní interval inspekce se provádí např. u těchto nebezpečí: nízkocyklová únava, koroze, eroze a creep. To jsou nebezpečí, které jsou závislé na životnosti celého zařízení. V dokumentaci musí být uvedena tato životnost a dále musí být uvedeny limitní hodnoty těchto nebezpečí. U koroze a eroze je to korozní nebo erozní přirážka k tloušťce stěny. U nízkocyklové únavy je to počet cyklů a u creepu je to počet provozních hodin při určené teplotě. Jestliže se blíží konec životnosti celého zařízení anebo jestliže budou vyčerpány uvedené limitní hodnoty, je namístě intervaly inspekce zahusťovat. Progresivní interval inspekce postupem uvedeným v jedné z následujících kapitol.
V případě, že bude nutná kombinace obou druhů intervalů inspekce, bude nutné v závěru životnosti některé termíny doplnit a naopak u intervalů na začátku životnosti bude možné zredukovat obsah a nekontrolovat postup koroze, eroze, vysokocyklové únavy a creepu. Nazvěme to kombinovaný interval inspekce.
3.3. Teze pro vytváření kontrolních postupů jednotlivých stupňů technických revizí (inspekcí)
Z hlediska názvosloví je jedno, jestliže se bude uvedený postup jmenovat kontrolní, inspekční anebo revizní. Zde se budeme se držet již jednou zavedeného slova kontrolní. Kontrolní postup se skládá z jednotlivých stupňů a jednotlivých druhů.
Druh kontrolního postupu se bude skládat z opatření a z kontrolních scénářů poskytující ochranu proti jednotlivému druhu nebezpečí, např. proti postupu koroze, poruše hlídání tlaku. Možná opatření a kontrolní postupy proti jednotlivým nebezpečím jsou popsána ve vzláštních kapitolách zde.
Stupeň kontrolního postupu znamená stupeň důkladnosti provedení postupu v závislosti na velikosti rizika. Čím větší riziko, tím větší stupeň kontrolního postupu. V uvedené aplikaci tabulkového procesoru je naprogramováno pět stupňů. Optimální počet je určitě na odborné diskusi.