1. Základní systém pro řízení a vypořádání rizika
1. Všeobecně
Řízení a vypořádání rizika je úkolem všech zúčastněných, jde o kolektivní úsilí. Je zřejmé, že:
- určit a definovat riziko mohou jen odborníci s odpovídajícími znalostmi, schopnostmi a informacemi,
- rozhodnout o maximální velikosti rizika mohou jen ti, co mají příslušné oprávnění (k tomu určený státní anebo podnikový orgán),
- řízení a vypořádávání rizika tj. vlastní aplikaci opatření, mohou provádět jen odborníci s odpovídajícími znalostmi, schopnostmi a informacemi.
Základní systém pro řízení rizika je v normě ČSN ISO 31000 (010351) Management rizik - Směrnice. Speciální část, která nás zajímá, můžeme nazvat jako „Řízení a vypořádání rizik technického díla“. Zde je nutné připojit rozdělení zvládání rizik mezi všechny zúčastněné (investor, projektant, výrobce, provozovatel atd.). Pro stanovení rizik technického díla je důležité:
- jaká chráněná aktiva jsou sledována
- jaké škody mohou vzniknout v daném místě a jaké mají dopady na chráněná aktiva
- jak je chápán proces, jehož výsledkem je realizace rizika
- od jaké úrovně škod jsou dopady nepřijatelné
V praxi používáme několik úrovní analýzy rizik:
A - předběžná analýza rizika
B – standardní, rychlá a méně přesná analýza rizika
C – detailní analýza v souhrnném kontextu
D - individuální a specifická analýza rizika.
A právě tato poslední úroveň analýzy rizik, tedy úroveň D, je předmětem naší publikace. A podle této úrovně je vhodné odlišovat metody, které jsou vhodné pro identifikaci rizika a stanovení hodnoty rizika.
2. Nebezpečí
Nebezpečí (Danger) označuje stav lidského systému, při kterém vznik újmy, škody či ztráty na chráněných zájmech (aktivech) má vysokou pravděpodobnost (tj. je téměř jisté, že újma vznikne). To znamená, že jde o označení možnosti vzniku újmy, ztráty či škody na jednom aktivu či více aktivech. Nebezpečí je určeno vlastnostmi látek, které se nachází v zařízení, objektu či území, a vlastnostmi procesů, které probíhají v zařízení, objektu či území. Je bezprostřední, když vývoj nezadržitelně směřuje k pohromě (a tím ke vzniku mimořádné události nebo krizové situace). A je plíživé, když vývoj směřuje k pohromě nenápadně a bez zřejmých příznaků. Nebezpečí pro člověka znamenají jak velké jevy (např. živelní pohromy, průmyslové havárie, ekologické či sociální pohromy), tak zdánlivě malé jevy z denního života (pád tašky ze střechy, pád rampouchu nebo sněhu ze střechy, nerovný chodník apod.) Nebezpečí je míra stavu.
3. Ohrožení
Ohrožení (Hazard) vyjadřuje potenciál pohromy působit újmy, ztráty a škody na chráněných zájmech v daném místě, který je určený normativně. Jde o normativní míru nebezpečí, která je spojená s danou pohromou. Pro potřeby strategického plánování se nejčastěji počítá se stoletou pohromou, tj. ohrožení je velikost pohromy, která se vyskytne jedenkrát za sto let nebo má periodu návratu 100 let. U speciálních staveb se pak z důvodu bezpečnosti zvažuje ohrožení jako velikost tisícileté či deseti tisícileté pohromy.
4. Riziko
Riziko (Risk) spojené s danou pohromou, činností či procesem je to pravděpodobná velikost škod, ztrát a újmy na chráněných zájmech (aktivech), které v daném místě vzniknou při výskytu pohromy mající velikost normativně stanoveného ohrožení, která je normovaná na stanovenou jednotku území či jednotku počtu jedinců a jednotku času. Rozdíl mezi nebezpečím a rizikem spočívá v tom, že nebezpečí je určité (označuje aktuální stav) a riziko je jen očekávaná možnost.
5. Řízení rizika
Řízení rizika (management rizika). V současné době je kladen důraz na bezpečná technická zařízení tj. řízení rizik technických děl ve prospěch bezpečnosti. Proto musíme sledovat bezpečnost všech prvků systému technického díla, tj potrubí včetně vazeb všech prvků systému mezi sebou.
6. Vypořádání rizika
Řízení rizika by mělo být ukončeno jeho vypořádáním a k němu řízení rizika směřuje, i když ne každé riziko je zakončeno svým vypořádáním.
7. Ochrana do hloubky
Princip ochrany do hloubky ( jinak princip „Defence-in-depth“) je implementován do technického díla pomocí kombinace několika nezávislých úrovní ochrany. Základní podmínkou je, že když jedna úroveň ochrany selže, pak musí být dostupná následná úroveň. Zde v této publikaci představujeme nejhlubší dva stupně z pětistupňové stupnice „ochrany do hloubky“, a to pro potrubní. A to stupeň 1. Bezpečný návrh a stavba zařízení a stupeň 2. Systém řízení bezpečnosti pro normální provoz. Ostatní stupně se již netýkají (nedají uskutečnit) na tak malé části celého zařízení jako je potrubí. Definice z této kapitoly 1.1. jsou uvedeny v literatuře uvedené k této kapitole, položka 8.