Jdi na obsah Jdi na menu
 

Informace o excelovských aplikacích

      1. Úvod

          Podle uvedeného nařízení vlády je využití zatřídění kotlů a tlakových nádob nutné pro určení předepsané kvalifikace revizního technika a pro určení intervalu revizí a zkoušek tlakových zařízení. S určením třídy tlakového zařízení souvisí i určení, zda to vyhrazené tlakové zařízení vůbec je. V dále uvedených paragrafech z NV 192/22 Sb. je zřejmé, že nebyly napsány zrovna srozumitelným jazykem.
Do určení třídy tlakové nádoby se promítá i to, zda v ní je obsažena bezpečná či nebezpečná kapalina, což je též do zatřídění zapracováno.
      Z uvedených faktů vyplývá, že všem pomůže aplikace tabulkového procesoru, např. Excelu pro rychlé a přesné zatřídění tlakové nádoby a kotle. Dále tedy přímo text nařízení vlády:

tn1.jpg

 

  2. Určení vyhrazených a nevyhrazených tlakových nádob

       Do této skupiny patří i druhy parních vyvíječů uvedených v NV

     A.  Hledisko se týká velikosti objemu a tlaku a skládá se z těchto podmínek:

    - tlak PS musí být vždy vyšší než 0,5 bar g, tedy nikoli roven 0,5 bar g –   viz para 4 odstavec 1 část. písmena b) a zároveň

    - objem musí být větší než 10 litrů, tedy nikoli roven 10 litrů –viz para 4 odstavec 2 písmeno b) a zároveň

     - bezpečnostní součin PS . V, který musí být větší než 100, tedy nikoli roven 100. – viz para 4 odstavec 2 písmeno b)

tn5.jpg

 

         A zároveň musí platit

     B. Hledisko skupenského stavu a chemické bezpečnosti

    - nádoba musí obsahovat plyny či páry anebo

    - nádoba musí obsahovat obsahují látky nebezpečné (tj. látky žíravé toxické a výbušné, též označená jako látky skupiny 1 i v kapalném stavu) anebo

     - nádoba musí obsahovat jakoukoli kapalinu o teplotě převyšující bod varu kapaliny při tlaku 0,5 bar g. Například voda má bod varu při tlaku 0,5bar g rovný 110°C.

 

    3. Látky bezpečné a nebezpečné

     Rozdělujeme podle následující tabulky:

 

tn3.jpg

     Rozdělení je stejné jako u rozdělení podle směrnice PED, takže dokumentace tlakové sestavy by toto mělo obsahovat.

 

     4. Rozdělení vyhrazené tlakové nádoby do I. A II. třídy.

   Tlakové nádoby jsou takto rozděleny jen podle hlediska velikosti tlaku a objemu. Tlakové nádoby zařazené do I. Třídy musí mít

      - tlak PS přesahující 100 bar g (nikoli rovný 100 bar g) a zároveň 

      - objem větší než 1000litrů (nikoli rovný 1000litrů) - viz para 5 odstavec 2

      V grafu se to objeví takto:

tn4.jpg

            Výše uvedenou a rozepsanou logiku pro určení a zatřídění tlakových nádob, můžeme převést do tabulkového procesoru a přidat i termíny revizí a zkoušek, které se zatříděním souvisí. Barevné rozlišení jednotlivých buněk je jednotné pro kotle i tlakové nádoby a je použito takovéto rozlišení:

tn2.jpg

 

      5. Zařazení kotlů do tříd a mezi vyhrazená zařízení

       Určení vyhrazených a nevyhrazených kotlů

k1.jpg

       A.  Hledisko se týká velikosti objemu a tlaku a skládá se z podmínek stejných jako u tlakových nádob.
      Graf tlaku a objemu je tedy též stejný.
      A zároveň musí platit
      B. hledisko, které se týká skupenského stavu a říká, že teplota pracovní tekutiny převyšuje při tlaku 0,5 bar g bod varu pracovní tekutiny. Protože dále jsou uváděny jen kotle parní a horkovodní, můžeme vzít jako pracovní tekutinu jen vodu, která má při tlaku 0,5 bar g bod varu při 110°C.
 

6. Rozdělení vyhrazených kotlů do I. až IV. třídy.

Dále je třeba zatřídit kotle. To je uvedeno v para 5 odstavec 1.
Jde o čtyři třídy, které jsou rozděleny u parních kotlů podle množství vyráběné páry v tunách za hodinu a u horkovodních kotlů podle tepelného výkonu v Megawattech.
 

Třída kotle

Parní kotel,

množství páry v t/h

Horkovodní kotel,

Tepelný výkon v MW

I.

Nad 115 t/h

 

II.

Nad 50 t/h do 115 t/h

Nad 35 MW

III.

Nad 8 t/h do 50 t/h

Nad 5,8 MW do 35 MW

IV.

Do 8 t/h

Do 5,8 MW
 

k3.jpg